Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Srovnání detekčních technik pro analýzu sacharidů kapilární elektroforézou
Vlčková, Nikol ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat detekční techniky kapilární elektroforézy pro stanovení sacharidů. Byly porovnávány bezkontaktní vodivostní detekce, přímá a nepřímá UV detekce a fluorescenční detekce. Sacharidy, které byly stanovovány byly glukóza, sacharóza a fruktóza. Měření s bezkontaktní vodivostní detekcí byla prováděna na kapiláře dlouhé 50 cm s vnitřním průměrem 20 µm. Napětí vložené na kapiláru bylo 15 kV a její teplota byla 25 řC. Jako základní elektrolyt byl použit 40mM NaOH. Kalibrační závislost byla měřena v koncentračním rozmezí 0,005 - 0,5 mg/ml. Opakovatelnost pro plochy píků a migrační časy a výtěžnost byly měřeny ve dvou koncentračních hladinách (0,02 a 0,2 mg/ml). Hodnoty RSD pro opakovatelnosti ploch píků a migračních časů se pohybovaly v rozmezí 0,01 - 8,64 %. Hodnoty pro limity detekce a kvantifikace se pohybovaly v rozmezí 1,0 - 5,8 µg/ml. Odchylky výtěžnosti od skutečné koncentrace analytů se pohybovaly mezi 7 - 22 %. Metody s UV nebo fluorescenční detekcí byly prováděny v kapilárách o vnitřním průměru 50 µm. Při metodě s nepřímou UV detekcí bylo napětí vložené na kapiláru 28 kV a její teplota byla 30 řC. Vlnová délka měření byla 207 nm a jako základní elektrolyt byl použit 50mM glycylglycin o pH 12,8. Kalibrační závislost byla měřena v koncentračním rozmezí 0,1 - 1 mg/ml....
Vývoj HPLC-FLD metody pro stanovení žlučových kyselin ve žluči myší
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce byl vývoj a optimalizace HPLC metody s fluorescenční detekcí pro stanovení vybraných žlučových kyselin v myší žluči. Bylo vybráno osm žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, deoxycholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, chenodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina, α-muricholová kyselina a λ-muricholová kyselina) pro které byla na základě literatury navržena a následně optimalizována HPLC metoda s fluorescenční detekcí pro jejich kvantifikaci v uvedeném biologickém materiálu. Vhodným derivatizačním činidlem pro označení žlučových kyselin je 1,2-benzo-3,4-dihydro-karbazol-9-ethyl-p-toluensulfonát. Pro všechny žlučové kyseliny byly změřeny kalibrační závislosti a stanoveny limity kvantifikace a limity detekce (v rozsahu 0,88-1,78 μmol dm -3 ). V biologickém vzorku se vypracovanou metodou podařilo identifikovat a následně stanovit pět žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina a α-muricholová kyselina). Klíčová slova: žlučové kyseliny, HPLC, fluorescenční detekce, derivatizace žlučových kyselin, žluč

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.